Co je to VESMÍR? Odpověď je VŠECHNO

Co je to VESMÍR?

Na tuto otázku by se dalo odpovědět pouze jedním slovem: “VŠECHNO“

Možná si říkáte, co je to za blbost, ale v podstatě je to pravda. Vesmír je vše, co známe, všechny planety, hvězdy, galaxie, to vše je součástí vesmíru. Proti tomu logicky vyvstávají otázky, které si pravděpodobně už každý z nás alespoň jednou položil: „Co je za vesmírem?“, „Co bylo před vesmírem?“ (atd.) Tyto otázky mají jeden jediný problém a to ten, že nedávají smysl.

Otázky, co nedávají smysl

Byť jsou tyto otázky naprosto logické, tak nedávají smysl.

Když se zeptáte na tyto otázky většiny lidí, tak vám na ně s největší pravděpodobností odpoví slovem: „NIC“. Jenomže co si představit pod pojmem NIC. Většina lidí by pojem nic popsala jako prázdny prostor, ve kterém nejsou žádné objekty, nicméně pokud se bavíme o tom, co je za vesmírem, tak takto definované NIC není správnou odpovědí. Protože jak už bylo zmíněno vesmír je vše, co známe. To ale také znamená, že za vesmírem nebo před jeho existencí neexistoval čas ani prostor.

Ačkoli je těžké si to představit, tak právě vesmír, hmota v něm, vytváří čas a prostor, proto otázky, které se zaměřují na to, co existuje nebo existovalo mimo vesmír nedávají smysl, protože čas a prostor existují pouze ve vesmíru.

Vznik VESMÍRU

Víme jen to, že o vzniku vesmíru toho moc nevíme, je tu však mnoho teorií. Pro další články budeme počítat s tou nejpravděpodobnější: velký třesk. Nicméně je velmi důležité si poukázat, jak moc pravděpodobné je, že je tato teorie mylná.

Budeme zde srovnávat dva pohledy:

pohled Fyziky: jakožto vědy, která se snaží co nejpřesněji popsat dění okolo sebe

pohled Náboženství: víra v boha nebo ve více bohů

Předem je dobré si říci že nikdo 100% neví, která z těchto dvou popřípadě i z dalších teorií je pravdivá.

Náboženství

Neklademe si za cíl zde představovat, jak moc je tato teorie reálná nebo pravdivá, mnohem zajímavější je pohled, jak k ní lidstvo vůbec dospělo a když tomu porozumíme, dojde nám, že je to vlastně extrémně logické.

Představte si člověka na počátku lidské existence, to znamená období pravěku. Tento člověk, můžeme říci, má úroveň poznání 0, ale je inteligentní. Díky své poměrně vysoké inteligenci (vzhledem k ostatním zvířatům) si je schopen uvědomovat jevy okolo sebe, ale není schopen je vysvětlit. Proto pro něho je více než logické, že tyto jevy připisuje nějaké vyšší bytosti (BOHU). Dnes s vyšší mírou poznání, kdy existují tyto dva pohledy (Fyzika, Náboženství) vedle sebe, vyvstává proti náboženství jedna zásadní otázka. Kde se vzal bůh nebo kdo ho stvořil.

Fyzika

Fyzika zatím nemá ve vysvětlení tohoto pohledu jasno, ale existuje mnoho teorií. Zde se budeme věnovat teorii: velký třesk

Je dost možné, že pokud toto čtete, tak této teorii věříte, nicméně i když tato teorie má zatím nejlogičtější opodstatnění, je docela pravděpodobné, že je nepravdivá.

Proč

Protože už jenom, když se podíváme do historie, kdy už jsme mnohokrát byli ve stejné situaci, tak jsme se zatím vždy mýlili.

Příklady:

Byly doby, kdy se věřilo tomu, že země je placatá.

Byly doby, kdy se věřilo tomu, že země je středem vesmíru.

Byly doby, kdy se věřilo tomu, že slunce je středem vesmíru.

Dnes jsme ve stejné situaci, o vzniku vesmíru jsou pouze teorie, i když velký třesk jsme schopni napodobit svým způsobem už i tady na zemi v urychlovači částic v CERNU, tak stále nemůžeme říci, že to tak 100 % bylo. A když víme že v historii, jsme se v takovýchto situacích zatím vždy mýlili, je dobrý důvod si myslet, že tomu tak je i v tomto případě. Na druhou stranu, nic lepšího, než teorii velkého třesku nemáme.

Vznik vesmíru podle teorie Big Bang

Podle této teorie vesmír vznikl před 13,8 miliardami let jednoho hustého, horkého bodu. Nicméně vědci objevili hvězdu, která podle všeho mohla vzniknout před více než před 13,8 miliardami let, takže by vesmír mohl bít ještě starší, než si myslíme. Nicméně počítejme s tím, že jeho stáří je 13,8 miliard let.

Před 13,8 miliardami let se vesmír začal z jednoho bodu rozpínat do všech stran. Nejprve byla všechna hmota v plazmatické formě, protože měla velkou energii, tudíž elektrony nebyli součástí obalu atomů. 400 000 let po počátku velkého třesku se vlivem rozpínání a chladnutí vesmíru začala z plazmy tvořit hmota v podobě plynu s elektrony v obalu. Mezi 300 000 000-400 000 000 lety se začaly objevovat první planety a hvězdy, tak jak je známe i dnes. Problémem je, že se ukazuje, že vesmír není tvořený pouze hmotou, ale realitou jsou i pojmy jako temná hmota a temná energie.

Temná hmota

Temná hmota je hmota, která nevyzařuje světlo a není tak pozorovatelná jako běžná hmota.

Proto je logické se ptát, jak jsme ji detekovali. Odpověď je taková: Víme, že temná hmota existuje, protože ovlivňuje gravitačním působením svoje okolí, přesně detekovat, ji zatím nejsme schopni.

To, že existuje, jsem zjistili tak, že když byly váženy galaxie, tak bylo zjištěno, že takové množství hmoty, které je v galaxii, není schopno udržet galaxii pohromadě. Proto, je fakt, že jsou galaxie pohromadě, připisován nejen hmotě, ale i temné hmotě. Dalo by se také říci, že vlastně vůbec nevíme, co to je temná hmota (proto se to jmenuje TEMNÁ HMOTA), jen víme, že existuje něco, co se projevuje gravitační silou a není to hmota a nemůžeme to vidět, proto jsme tomu dali název temná hmota.

Temná energie

K faktu, že existuje temná energie, jsme přišli velmi podobně. Od doby velkého třesku se vesmír stále rozpíná. Problém vznikl v momentě, kdy se přišlo na to, že rozpínání vesmíru se zrychluje. Proto se vymyslel termín temná energie, která působí silou, která může za zrychlené rozpínání vesmíru.

Zajímavé je, že ačkoli o temné hmotě a energii víme v porovnání s běžnou hmotou velmi málo, tak velmi ovlivňují okolní prostředí, protože podle složitých výpočtů se došlo k tomu, že temná hmota a energie tvoří až 95% vesmíru a pouhých 5% tvoří hmota. To je poměrně přelomové zjištění, protože ještě donedávna se o nějaké temné hmotě a energii vůbec nevědělo.

Antihmota

Antihmota jsou protějšky nám dobře známých částic, jako jsou protony, elektrony atd. Antihmota například od protonu je antiproton a od elektronu je to positron. Tyto částice mají opačný náboj než jejich, námi dobře známé, protějšky, takž pozitron je kladný elektron a antiproton je záporný proton. Zajímavé je, že pokud se střetne antihmota s hmotou, tak dojde ke zničení obou částic a uvolnění velkého množství energie. Tento fakt může být důvodem, proč je antihmoty. tak málo.

O tom, proč je antihmoty výrazně méně, než hmoty se vědci stále dohadují, ale původní myšlenka byla, že na počátku vesmíru bylo stejně hmoty jako antihmoty. Nicméně my víme, že při střetnutí hmoty a antihmoty dojde k anihilaci obou částic, takže z toho by vycházelo, že by se vesmír hned na začátku sám zničil, což se nestalo. Díky tomuto poznání vznikla myšlenka, že na počátku vesmíru vznikla nějakým procesem asymetrie mezi hmotou a antihmotou, a proto některá hmota zůstala i po dokončení procesu anihilace. Protože tento proces mohl probíhat jen ze začátku, když byla všechna látka velmi blízko u sebe.

Život ve vesmíru

Otázka, zda existuje život ve vesmíru je velmi populární a určitě si ji každý z nás už položil. Nicméně pokud bychom si měli rychle odpovědět, tak ANO ve vesmíru podle statistiky téměř jistě nejsme sami. Nicméně s touto otázkou můžeme jít ještě mnohem hlouběji. Protože tuto otázku doprovázejí i další otázky jako: „Jak jiné živé organismy vypadají?“ nebo: „Navštíví nás někdy mimozemšťani? „a tyto otázky můžou vést až k myšlenkám, zda nežijeme v simulaci nebo jestli jsme nebyli náhodou vytvořeni mimozemšťany atd.

Na tyto otázky vzniká samozřejmě mnoho konspiračních teorií. Konspirační teorie o těchto tématech se často opírají o jeden zásadní fakt, že v podstatě nejdou vyvrátit. Samozřejmě některé vyvrátit lze, protože se snaží například vyvrátit již dnes jasně dokázané poznání (teorie plochá Země). Nicméně pokud by třeba byla teorie, že nás vytvořili mimozemšťani a teď se na nás jezdí ve vesmírných lodích a mají technologie, že je nelze vidět. Tak právě třeba takovéto teorie lze jen těžko nebo vůbec vyvrátit.

Podoba mimozemského života

To, jak mimozemšťani vypadají je velmi těžké až nemožné určit. Ještě nemožnější je určit, jak žijí a jak se chovají, protože jediný příklad inteligentního života jaký známe jsme my sami. Takže nejpřesnější popis mimozemšťana, jaký máme je ten, že vypadají stejně, jako my. Samozřejmě to vůbec nemusí byt pravda a také náleží jakého mimozemšťana bereme, protože každý může vypadat jinak. Podstatné je, že i když se snažíme tuto problematiku řešit logikou a rozumem, tak se stejně dostaneme jen na úroveň konspiračních teorií, protože stále jen hádáme, jak asi vypadají, takže naše logická úvaha, že by mohli vypadat stejně jako my, má stejnou pravděpodobnost na pravdivost, jako když někdo řekne, že mimozemšťani mají deset nohou a pět hlav.

Setkání s mimozemšťany

Na otázku, zda se s mimozemšťany někdy setkáme si odpovědět můžeme. Berme to z pohledu toho, jak problematické by to bylo a co bychom vlastně získali. I kdybychom měli velké štěstí a inteligentní život by se nacházet okruhu desítek až stovek světelných let. Tak stále by bylo velkým problémem se k nim vůbec dostat, a i kdybychom se s nimi setkali, tak co bychom tím získali. Pokud si někdo představuje, že bychom získali „vesmírného spojence“ proti ostatním zlým mimozemšťanům, tak to by se sice také mohlo stát, ale pravděpodobné to není.

Na druhou stranu, jelikož o tom nic nevíme. tak by to pravda být mohla. Nicméně zarytě tvrdit, že je to určitě pravda je hloupé. Protože co my víme, to, jak my definujeme inteligentní život je jedna věc, ale to, jak vypadají, jak se chovají a co nám mohou přinést mimozemšťani, to z té naší definice vůbec nevyplývá.

Shrnutí tématu Život ve vesmíru

Podle statistiky skoro jistě další život ve vesmíru existuje
Ale nemá cenu o něm přemýšlet, protože odhadnout jeho podobu je téměř nemožné.
Konspirační teorie o životě ve vesmíru jsou zajímavé, ale jelikož o tom není žádné faktické poznání, tak o tom také nemá cenu přemýšlet.

Dálší články popisující vesmír, jsou například