V tomto článku se budeme zabývat tématy, která souvisí s vesmírem a zároveň jsou velice populární.
Země je plochá
V tomto článku se budeme věnovat způsobu, jak někomu vysvětlit, že Země není placatá. Určitě už spousta z vás někdy viděla debatu, kdy se někdo hádal se zastáncem ploché Země o placatosti Země. Pokud jste takový rozhovor někdy slyšeli nebo jste se sami někdy někomu snažili vysvětlit nebo vyvrátit placatost země tak víte, že tyto debaty končí faktem, že jste pouze ztratili svůj čas, protože jste skoro nikdy nikoho o své pravdě nepřesvědčili.
Důležitá otázka je: „Proč nikdy nikoho nepřesvědčíme?“ Proč když naše argumenty jsou logické a jasné, tak stejně ten druhý člověk věří svojí pravdě. A tím jsme si na to právě odpověděli. Když si myslíme, že máme logické a jasné argumenty, tak to samé si myslí i druhá strana. Zároveň do těchto debat často chodíme s myšlenkou, že za žádnou cenu nejsme schopni přijmout pravdu toho druhého, protože pravdu máme přece my.
V co věří zastánci ploché Země?
Věří v to, že Země je plochá a ne kulatá (GEOID), jak tvrdí moderní věda. Často to odůvodňují tím, že všechny vlády nám lžou o tomto faktu, aby nás ovládali. Co by tím mocnosti světa skutečně získali a jak by se jim dařilo takové tajemství udržet nikde nevysvětlují, ale na tom vlastně vůbec nezáleží, prostě věří v plochou Zemi.
Teď už se tedy pojďme skutečně podívat, jak se s někým o tomto tématu bavit. Důležité je nesnažit se takového člověka o něčem přesvědčovat. Zní to divně, ale nechte nás to vysvětlit. Člověk, který věří v plochou zemi, je o této své pravdě tak přesvědčen, že jakékoli přesvědčování nemá smysl. „Co tedy udělat?“ Odpověď je, uvést takového člověka, aby pochyboval.
Jako příkladovou situaci uvedeme, že zastánce ploché Země argumentuje faktem: „Tak se podívej z okna a uvidíš, že Země je plochá.“ Tak správnou vaší odpovědí nemá být: „Ty hlupáku…“ A začít tím hádku. Správná odpověď je: „No dobře, ale představ si, že země je kulatá a funguje to tak jak říkám já, tak jak by svět z okna vypadal, kdyby země byla kulatá.“ Tímhle ho doženete na myšlenku, že kulatá země vypadá z okna stejně jako placatá země. Sice ho stejně o svojí pravdě nepřesvědčíte ale dovedete takového člověka na pochyby a to je daleko větší úspěch než hádka bez konce.
Zjednodušeně řečeno:
- Zastánci ploché Země nejsou hloupější než ostatní (chytrost s tím většinou vůbec nesouvisí)
- Takže jejich názor většinou nespočívá v tom, že by si nedokázali kulatou zemi vůbec představit
- Tím pádem jejich názor vyplývá až z nezdravě silné nedůvěry v okolí a systém
- A proto je někdy až nemožné je přesvědčit o opaku jejich názoru
Další články z našeho webu
Budeme někdy žít mimo Zemi
Odpověď na tuto otázku je celkem jednoduchá (ANO), ale pravděpodobně to bude vypadat jinak, než si představujeme. Už dneska se veliké úsilí a prostředky vynakládají na myšlenku, dostat člověka na Mars nebo celkově osídlit jiné planety. Důležité je si říct proč to vlastně děláme nebo spíš proč je hloupý nápad se o to pokoušet. Když dostaneme člověka na Mars, tak ten člověk stráví celý zbytek svého života v laboratoři na Marsu. Jakou hodnotu bude mít jeho život.
Často se hovoří o důvodu, že co kdyby se životní podmínky na zemi (např: vlivem globálního oteplování) zhoršili tak, že by zde člověk už nemohl žít. Potom by se Mars stal naší domovskou planetou.
Tato myšlenka má jeden velký háček. Dneska jsme v situaci, kdy Země má vhodné podmínky pro lidský život → přiřadíme jí tedy hodnota 1. Mars je dneska neobyvatelný → přiřadíme mu tedy hodnotu 0. To, čeho chceme dosáhnout je dostat planetu s hodnotou 0 do hodnoty 1. Ten problém je v tom, že kdybychom tuto schopnost měli, tak bude jednodušší zabránit Zemi, aby se stala hodnotou 0 než někam složitě stěhovat lidstvo a přetvářet jinou planetu.
Na druhou stranu žádná otázka ohledně vesmíru není černobílá a je také možné, že se na Zemi vyskytnou problémy takového rozměru, že jiná planeta bude jediné řešení (například kdyby na Zemi vypukla pandemie a jiná planeta by byla jedinou možností).
Tento důvod nám však říká, proč bychom to dělat neměli a ne proč to děláme. Hlavní program, který se zabývá osidlováním jiných planet je program Elona Muska. To nám v podstatě potvrzuje naše předešlé tvrzení. Vlády zemí např: USA se o to nezajímají tak aktivně, protože z toho nevyplývá žádný benefit. Politicky jim to nijak nepomůže, jen vynaloží miliardy na něco, co nepřináší mnoho politických výhod, vědeckých možná ano, ale to nikdy není hlavní zájem. Právě proto zde hrají roli lidé jako Elon Musk.
Shrnutí:
- Budeme někdy žít na jiných planetách?
Pokud nás v blízké době nic nevyhubí (třeba my sami sebe), tak pravděpodobně ANO
- Proč se o to (NE)zajímáme?
Politici ve vedeních států se o to nezajímají, protože jim to nic nepřináší. Super bohatí lidé, kteří v tom vidí budoucnost nebo chtějí dokázat i něco jiného, než bohatství se o to zajímají
- Měl by někdo z nás chtít být tím, kdo mezi prvními vstoupí na jinou planetu? Určitě ne, protože to bude depresivní život.
Žijeme v simulaci?
V dnešní době velmi výkonných počítačů, kdy počítačové hry velmi věrohodně odpovídají realitě přichází přirozená otázka. Když dokážeme vytvořit simulaci my, tak nežijeme náhodou sami také v simulaci?
Tato otázka je velice zajímavá a odpověď závisí na pohledu kterým se na otázku díváme. Statisticky je velmi pravděpodobné, že v simulaci skutečně jsme, protože představte si mimozemšťana, který vytvoří simulaci věrohodnou svojí realitě (která je jen o málo věrohodnější než naše počítačové hry). Jenomže kvůli tomu, že ta simulace je realitě odpovídající, tak i v té simulaci někdo vytvoří další simulaci a takhle to pokračuje do nekonečna. Z tohoto pohledu v simulaci skutečně být můžeme, protože šance, že jsme ti první, kdo simulaci vytvoří je mizivá.
Odpovídat jednoznačně na tuto otázku je těžké. Protože o původu vesmíru toho víme celkem málo, takže tato teorie spadá do kategorie, o které jsme už na tomto webu psali a tím je kategorie teorií, které nejdou potvrdit ani vyvrátit. I když do této kategorie nespadá stoprocentně, z části ano. Pojďme se ale podívat na opačný pohled tedy, proč v simulaci nežijeme. To, kdy jsme vlastně začali přemýšlet o tomto tématu bylo, když se začali objevovat věrohodné simulace našeho světa, kdyby se to nestalo tak bychom o tom vůbec nepřemýšleli. A to může být právě ten důvod. Proč něčemu, co nás napadlo v podstatě náhodou připisovat takovou váhu.
Shrnutí:
• Je dost možné, že v simulaci skutečně žijeme, protože to nelze vyvrátit
• Ale také v simulaci být nemusíme, protože to není potvrzené, tato otázka nás napadla náhodou a o vesmíru toho víme stále málo na to abychom tohle mohli tvrdit
Cestování časem
Když se mluví o cestování v čase tak většina lidí přemýšlí stylem, že to přece není vůbec možné cestovat časem. Opak je však pravdou Pravda je, že víme, jak cestovat časem pouze jedním směrem, a to do budoucnosti. Vyplývá to z Einsteinovy teorie relativity. Když to řekneme ve zkratce tak čím rychleji se těleso pohybuje, tím pomaleji mu běží čas a délky se zkracují. Nefunguje to tak jak si spousta z nás představí, když nám někdo tuhle větu řekne a to tak, že pokud se pohybuji rychle tak mi bude připadat, že mi běží čas pomaleji.
Funguje to totiž přesně naopak. Kdyby se někdo pohyboval velmi rychle, tak by si připadal úplně normálně, ale jiný pozorovatel, který by se tak rychle nepohyboval, by toho pohybujícího se viděl kratšího a se zpomaleným časem.
No dobrá, ale k čemu je to vlastně dobré? Kdyby se někdo pohyboval skoro rychlostí světla a ohýbal by kolem země rok jeho času, tak na zemi by uplynulo několik let. Takže tímto způsobem je možné cestovat do budoucnosti.
Cestování časem do minulosti
Způsob, jak cestovat časem do minulosti není známý, to ovšem neznamená, že je to nemožné. I když způsob, jak to udělat není známý, tak přesto jsou s tím spojená zajímavá fakta a úvahy.
S cestováním do budoucnosti takovéto problematiky nejsou, protože cestováním do budoucnosti v přítomnosti ovlivňujeme budoucnost, což děláme každý den i bez jakéhokoli cestování časem. U cestování do minulosti je to složitější, protože tím ovlivňujeme skutečnosti, které se už staly. Např: Pokud by ses vrátil/a do minulosti a zabránil/a tvým rodičům, aby měli dítě (tebe) tak by už nebyl nikdo, kdo by se vrátil v čase a zabránil tvým rodičům, aby měli dítě. Myšlenek a paradoxů tohoto typu je spousta. Žádný z nich nevysvětluje, jestli cestovat do minulosti lze nebo nelze, ale je to přinejmenším zajímavé téma.
Není mnoho webů, které by tato témata alespoň podobným způsobem jako tento ale pokud vás zajímá více, tak to naleznete