Co jsou to planety?
Planety jsou tělesa ve vesmíru s různými vlastnostmi. Ale abychom něco označili za planetu, musí to splňovat určité parametry:
- Planeta musí obíhat kolem nějaké hvězdy.
- Planeta musí mít dostatečnou hmotnost na to aby ji gravitace udělala relativně kulatou.
- Planeta musí být schopna odstranit objekty z její oběžné dráhy kolem hvězdy.
Tyto parametry jsou v některých případech orientační, protože existuje spousta výjimek, které některé parametry nesplňují, ale přesto to jsou planety. Například existují planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy. Takže většinou planetu identifikujeme jako planetu podle rozměrů popřípadě podle toho jak vznikla.
Vznik
Planety vznikají poblíž nově vzniklých hvězd. Kolem nově vzniklých hvězd se pohybuje totiž spousta materiálu ze kterého vznikala i hvězda. Tento materiál tvoří kolem hvězdy vlivem její gravitace protoplanetární disk. Materiál v protoplanetárním disku je poměrně blízko sebe takže zde dochází k častým srážkám které mají za následek vznik větších těles.
Prvním stupněm pro vznik planet jsou planetesimály. Jsou to objekty do průměru několika stovek kilometrů. Tyto objekty se nadále srážejí až vzniknou protoplanety. To jsou objekty s průměrem až tisíců kilometrů.
I když se tento chaotický proces dá napsat v pouze pár větách, tak trvá miliony let.
Rozdíl mezi protoplanetou a planetou je ten, že protoplanety stále ještě nejsou stálá tělesa, stále se mohou srážet s ostatními velkými tělesy. V momentě, kdy tento proces pomine a nastanou relativně stabilní podmínky začínáme hovořit o planetě.
Druhy planet
- kamenné (terestrické)
- plynní obři
1. Jsou to planety s pevným povrchem nacházející se poměrně blízko hvězdy. Oproti plynným planetám jsou malé a husté. Jsou tvořeny převážně z hornin a kovů. Důvody proč jsou tyto planety blízko hvězdy a proč jsou tak malé jsou logické.
To proč jsou tyto planety menší než ty plynné je proto, že v protoplanetárním disku a obecně ve vesmíru jsou kovy mnohem vzácnější než plyny jako je vodík, proto nemohou být kamenné planety tak velké.
To proč jsou plynné planety vzdálenější od hvězd je proto, že poblíž hvězdy, kde je větší teplota, by prvky které je tvoří byly v plynném stavu a nemohly by přispět k tvorbě dostatečně hmotného jádra pro tvorbu plynných planet.
2. Jsou planety většinou mnohem větší než kamenné planety. Sice mají kamenné jádro ale jinak vlastní povrch tak jak ho známe na zemi nemají. Jsou tvořeny plyny, převážně vodíkem a héliem. Obsahují podskupinu, která se nazývá (ledový obři). V naší sluneční soustavě jsou ledovými obry Uran a Neptun. Liší se od sebe převážně tak, že ledoví obři nemají tak velký obsah vodíku a hélia, ale mají větší obsah látek jako voda, amoniak, metan.
Uvnitř plynných obrů je obrovský tlak, který může plyny stlačovat do kapalné formy.
Další rozdělení planet
Způsobů jak můžeme rozřadit planety do určitých skupin je mnoho, zde jsou některé zajímavé z nich:
- exoplanety: Jsou planety, které které nejsou v sluneční soustavě
- toulavé planety: Jsou planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy
- trpasličí planety: Jsou tělesa, která jsou menší než planety a většinou nedokážou vyčistit svou oběžnou dráhu od ostatních těles.
- potenciálně obyvatelné exoplanety: Jsou planety, na kterých by teoreticky podle jejich vlastností mohl existovat život, tak jak ho známe.
Zánik
Pod pojmem zánik planety může být myšleno více skutečností, protože teoreticky mohou existovat planety, které nikdy nezaniknou.
Při zániku planety za tento proces mohou okolnosti a tělesa okolo planety, které ji ovlivňují, protože planeta jen tak sama od sebe většinou neexploduje. I když teoreticky to je asi možné, ale pokud je planeta dostatečně velká, tak gravitace dokáže většinou planetu udržet pohromadě.
Za zánik planety většinou může hvězda, kolem které planeta obíhá. Když hvězda sama zaniká, velmi tím ovlivní tělesa okolo sebe, takže i planety.
Pokud se z hvězdy stane červený obr, a potom jeden z trpaslíků, tak v období, kdy je červeným obrem, pohltí planety, které dříve obíhali do vzdálenosti od hvězdy, která se rovná poloměru červeného obra a jakmile se z hvězdy stane jeden z trpaslíků, tak vlivem toho, že už nebude tak hmotný, tak nebude okolní tělesa, která ještě zbyla, přitahovat k sobě takovou silou jako dříve. To znamená, že se planetám, které ještě zbyly, změní oběžné dráhy a někdy natolik, že mohou být označené za toulavé planety
Pokud hvězda vybuchne jako supernova, tak i tento samotný výbuch může planetu přimět k zániku. Pokud je planeta blízko vybuchující hvězdy, může výbuch planetu zničit natolik, že už nemůže být označována jako planeta.
Planetu může samozřejmě ovlivnit jakékoli jiné těleso, nicméně pravděpodobnost, že by například do sluneční soustavy přiletělo těleso o velikosti Jupitera a pohltilo Zemi, je velmi malá, protože tělesa a soustavy jsou od sebe velice vzdálené, takže je mnohem pravděpodobnější, že takové těleso prostě jen proletí kolem, ale do ničeho nenarazí.
Vesmír je obsáhlé a fascinující téma, další zajímavě članky jsou